Zpravodajství pro naše sousedy

Otevřená komunikace je nezbytným základem pro budování vzájemné důvěry. Cítíme se zavázáni pravdivě informovat své sousedy o všech důležitých záležitostech. K tomuto účelu využíváme různé způsoby šíření informací: elektronický newsletter, tištěný občasník, webové stránky, pravidelná setkávání se zástupci obcí a městských částí, Sousedské zábavně-informační odpoledne pro obyvatele z okolí a mnohé další.

Aktuality

aktuality-sousede

Monitoring podzemních vod v okolí letiště

Letiště Praha provedlo u vybraných studní v přímém sousedství letiště (lokality Na Padesátníku, Kněževes, Přední Kopanina) monitoring kvality podzemních vod. Výsledky detekují přítomnost látek PFAS ve většině vzorkovaných studní. Jedná se o látky, které byly v minulosti hojně používané po celém světě v průmyslu a ve spotřebních výrobcích. V současnosti se od jejich používání z důvodu zdravotních rizik upouští.

Obyvatelům, kteří se do monitoringu zapojili, byly předány výsledky a doporučení ohledně používání vody.

Tyto výstupy byly zpracovány ve spolupráci s odpovědními úřady a na základě jejích odborného nezávislého vyhodnocení.

Z důvodu předběžné opatrnosti jsme doporučili v lokalitách Na Padesátníku, Kněževes, Přední Kopanina v rámci prevence používat k pitným účelům vodu z jiného zdroje (veřejného vodovodu) či vodu balenou. Obsahy PFAS látek v jednotlivých studních dle očekávání kolísají v čase v závislosti na srážkách a momentálním hydrogeologickém stavu zvodní, proto i nadále není doporučeno využívat vodu jako pitnou.

Všichni majitelé testovaných studní, stejně i starostové dotčených lokalit, byli o tomto informováni. Pokud jste se přihlásili k monitoringu podzemní vody, voda z vaší studny byla odebrána a nepřijali jste výsledky rozboru, prosíme kontaktujte nás.

Informace o prováděném monitoringu a látkách PFAS

Důvody prováděného monitoringu kvality pozemních vod

Monitoring je zaměřen na hodnocení vlivu historického používání hasebních pěn v areálu Letiště Praha při zásazích a výcviku hasičů. Sledován je výskyt mikropolutantů ze skupiny PFAS (Perfluorované a polyfluorované alkylované sloučeniny). Jde o látky, které se vyskytují v prostředí ve velmi malém množství (sledujeme nanogramy/l, tj. 10-9 nebo také 1/1 000 000 000), u kterých se s vývojem poznání a jejich širokým používáním v celé řadě odvětví přichází na jejich negativní vlastnosti a z tohoto důvodu se postupně legislativně omezují. Problematika těchto látek se dostává do povědomí veřejnosti teprve v posledních letech a jejich výskyt a chování jsou v současnosti předmětem mnoha odborných studií.

Přestože limitní hodnoty pro tyto látky v pitné vodě prozatím ještě nejsou v ČR v platnosti (v platnost nastoupí v roce 2026), Letiště Praha se jako jedna z prvních společností v ČR zaměřilo i na sledování těchto látek a rozšířilo monitoring rovněž o nejbližší okolí letiště.

Co jsou PFAS látky

PFAS látky jsou široce používány v průmyslu a ve spotřebních výrobcích po celém světě od 40. let 20. století díky svým vlastnostem jako je nelepivost, odpuzování vody i odolnost vůči mastnotě. Spektrum použití PFAS látek je natolik široké, že není možné se jejich expozici zcela vyhnout. Lidé jim mohou být vystaveni každý den, například ze spotřebních produktů používaných v domácnosti, na pracovišti nebo z jídla. Materiály z PFAS jsou nebo byly běžně součástí nepřilnavého nádobí, oblečení s funkční membránou, jednorázových obalů na potraviny, lyžařských vosků apod. Mezi hlavní průmyslová odvětví, v nichž se PFAS používaly nebo stále používají, patří obranný průmysl, automobilový průmysl, letectví, potravinářství, textilní a oděvní průmysl, jsou obsaženy ve stavebních výrobcích, výrobcích pro domácnost, elektronice, v hasicích přípravcích, zdravotnických výrobcích aj.

V minulosti byly hasební pěny s obsahem PFAS požadovaným standardem na letištích (pěnidlo splňující požadavky ICAO), který zajištoval v případě požáru bezpečnou ochranu osob a majetku. Za PFAS látky neexistovala v minulosti náhrada. Teprve v posledních letech po postupném omezování těchto látek souvisejícím s vývojem poznání jsou na trhu k dispozici účinné náhrady, které umožňují přechod na pěnidla bez PFAS látek.

Znečištění PFAS je globální problematikou, se kterou se zabývají prakticky ve všech vyspělých částech světa.

Spolupráce s odbornými institucemi

Problematiku PFAS řešíme ve spolupráci s MŽP, ČIŽP, Povodím Vltavy, Státním zdravotním ústavem a dalšími dotčenými orgány státní správy. Ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem jsou hodnoceny výsledky monitoringu vody ze studní pro různé způsoby užívání vody.

Postup Letiště Praha (dále jen LP) ohledně problematiky výskytu látek PFAS

LP od doby zákazu PFOS a následně PFOA nenakupovalo a nepoužívalo hasební pěny
s obsahem těchto látek. Nové dodávky se testují na obsah PFAS.
Ve všech zásahových vozidlech HZS je používáno pěnidlo bez PFAS (fluorine free)
LP realizuje pravidelný monitoring vod a doprůzkum v areálu letiště a okolí.
Realizuje aktivní provozní a investiční opatření ke snížení znečištění
Letiště podporuje, spolupracuje a umožňuje realizaci výzkumných projektů řešících problematiku PFAS látek (sanace, vodárenské aplikace)
LP situaci neustále monitoruje, konzultuje s odpovědnými odbornými stáními orgány i nezávislými vědeckými institucemi.

Jak k této problematice přistupují jiná letiště v Evropě a ve světě

Ostatní letiště, kde byl výskyt PFAS potvrzen, řeší tuto problematiku obdobně jako Letiště Praha. Tedy v prvé řadě jde o monitoring výskytu polutantů, určení ohnisek, provedení analýz a následně realizace konkrétních opatření. V této fázi je nyní i Letiště Praha.

Jaké jsou požadavky na obsah PFAS látek ve vodě

Limitní hodnoty pro obsah PFAS v pitné vodě pro veřejné zásobování jsou dle aktualizované vyhlášky č. 252/2004 Sb. závazné od ledna roku 2026. Do této doby mají provozovatelé povinnost obsah PFAS pouze monitorovat.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zpracoval pro nás vyhodnocení výsledků z monitoringu podzemní vody a stanovil rovněž doporučené limitní hodnoty pro jednotlivé způsoby využívání.

Prevence zdravotních rizik

K expozici dochází především orální cestou, cesta dermální či inhalační je minoritní. Tedy PFAS látky se mohou do těla dostat hlavně vypitím vody nebo konzumací potravin s obsahem PFAS látek. Přenos přes kůži, nebo vdechováním je minimální a nepřestavuje významné riziko.

Používání vody s obsahem PFAS látek k mytí rukou (dermální kontakt) nepředstavuje zdravotní riziko.

Použití vody na mytí nádobí, tedy prostředků a ploch přicházejících do styku s potravinami stejně jako mytí rukou nepředstavuje zdravotní riziko.

Stanovené limitní hodnoty jsou na straně bezpečnosti, tedy bezpečné koncentrace. PFAS látky nemají akutní účinek, rizikové je dlouhodobé působení.

Převaření vody nesnižuje obsah PFAS látek.

Možnost dotazů: sousede@prg.aero

Tištěný občasník Spolu

Together

Letiště Praha začalo v roce 2008 vydávat časopis SPOLU, který je určen pro obyvatele okolních obcí a městských částí Prahy. Cílem je předávat nejbližším sousedům informace o dění na Letišti Václava Havla Praha, pracovních příležitostech či o akcích, které se na letišti chystají.

časopis SPOLU_prosinec 2024

časopis SPOLU_květen 2024

časopis SPOLU_únor 2024

Elektronický zpravodaj

Newsletter

přináší aktuální informace každý měsíc. Přihlásit se k odběru můžete níže